Sovětský těžký tank IS-2

Zbraně a technika / Sovětský těžký tank IS-2

Sovětský těžký tank IS – 2

V tomto článku se budeme zabývat vývojem a nasazením nejrozšířenějšího typu těžkého tanku II. sv. války, který byl vyroben v celkovém počtu 4.392 ks ( 3.385 ks během války), sovětským IS-2.

Vývoj IS-2 začíná v červenci 1943, tedy ve chvíli, kdy byla zahájena výroba jeho méně povedeného předchůdce IS-1 ( asi 107 ks). Tank IS-1 byl vyzbrojen kanonem ráže 85 mm, tedy zbraní jakou disponovaly od února 1944 do výzbroje zaváděné střední tanky T-34/85. Tato výzbroj byla podle sovětského velení pro těžký tank příliš slabá.

Novou zbraní se stal kanon D-25T ráže 122 mm konstruktéra gen. Petrova. Tento kanon byl použit, přestože již zavedený protitankový kanon ráže 100 mm měl lepší balistické vlastnosti i ostatní charakteristiky, nebyl ale k dispozici v dostatečném množství. Kanon D-25T vznikl sloučením hlavně kanonu A-19 se součástmi houfnice U-11 a tento celek byl instalován na lafetě vlečené houfnice D-30. Kanon D-25T měl délku hlavně 43 ráží. Munici tvořily protipancéřové granáty BR-471 nebo trhavé OF-471 či OF-471N. Hmotnost obou typů granátů byla cca 25 kg. Zásoba munice v tanku byla 8 ks protipancéřových a 20 ks tříštivotrhavých granátů. Rychlost mířené střelby dosahovala 2-3 výstřely za minutu.

Ohledně data zahájení výroby IS-2 se prameny trochu rozcházejí a to v rozmezí od konce roku 1943 po březen 1944. Vzhledem k prvnímu nasazení tanků IS-2 v dubnu 1944, se konec roku 1943 jeví jako pravděpodobnější.

Tanky IS-2 byly soustředěny do těžkých gardových tankových pluků ( OGTTP), které byly podle frontové situace a úkolů přidělovány jednotlivých sborům. Pluky byly označovány jako gardové pro svoji údernou sílu nikoliv jako čestné označení. Pluk měl 4 roty po 5-ti tancích plus tank velitele praporu, celkem tedy 21 IS-2. Pluk vedle tanků tvořily i další pomocné složky ( vyprošťovací vozidla, transportéry a tabulkově 48 nákladních automobilů).

Tanky IS-2 byly poprvé bojově nasazeny v dubnu 1944 v rámci 11. a 72. gardového pluku těžkých tanků v prostoru Proskurov – Černovej – Umaň – Botosani. Jeden IS-2 byl ztracen bojovou činností nepřítele. Tanky IS-2 bojovaly v Rumunsku a především při sovětských ofenzívách v Bělorusku a Polsku, pochopitelně byly nasazeny při dobývání Berlína a známe je i z Prahy.

Hlavním úkolem těžkých tanků IS-2 byla podpora útočící pěchoty a středních tanků. Pochopitelně, že došlo i ke střetu s nepřátelskou obrněnou technikou ale to nebyl primární cíl IS-2. Střely z kanonu D-25T měly devastující účinek na opevnění, neobrněnou techniku a domy ale díky hmotnosti střely i přes ne ideální balistické vlastnosti, dokázaly ničit tanky protivníka a to velkou vzdálenost. Při podpoře pěchoty byly IS-2 spolu se samohybnými děly nasazovány na čele útoku. Při podpoře středních tanků pak působily jako 2. sled cca 500 metrů za čelem středních tanků.

Při průlomových operacích postupovala čelní skupina v síle praporu s rozestupy cca 50 metrů mezi tanky. Za ní ve vzdálenosti asi 300 metrů postupoval motorizovaný prapor s jednotkami minometů a protitankového dělostřelectva. Za pěchotou následoval 2. Sled IS-2 a samohybných děl. Křídla kryly formace středních tanků T-34. Vzhledem k nedostatku obrněných transportérů, byla pěchota převážena na korbách tanků a to v počtu až 12-ti mužů na jeden tank. Tento desant sestupoval cca 1 km od linie dotyku a dále postupoval pěšky poskytujíce podporu tankům. Jednalo se o dosti těžkopádnou techniku, neboť tanky nemohly využít rychlosti a musely pomalu postupovat spolu s ochrannou pěchotou.

Po zavedení tanků IS-2 do výzbroje, byly ostatní těžké tanky ( KV a Churchill) z výzbroje Rudé armády vyřazovány ( částečně pro ztráty, ale hlavně pro zastaralost a výrazně nižší účinnost v boji ). Celkem bylo za II. sv. války z tanků IS-2 sestaveno 58 gardových pluků z nichž část byla organizována v devíti gardových brigádách těžkých tanků.

Posádku IS-2 tvořili dva důstojníci ( velitel a řidič) a dva seržanti ( střelec a nabíječ/mechanik). Výcvik důstojníků trval zhruba 8 – 12 měsíců a probíhal v tankových učilištích ( Saratov, Uljanovsk, Gorkij ). Absolventi opouštěli učiliště v hodnosti podporučík. Výcvik poddůstojníků trval 3 měsíce.

Proti na poruchy ( a zacházení ) citlivému KV-85 měl IS-2 předpokládanou životnost až 1.100 km.

Tank byl vhodný pro boj s pěchotou, nepancéřovanými vozidly a zdolávání opevnění. Při těchto činnostech nevadila nízká rychlost střelby. V boji s tanky byl tak IS-2 v jisté taktické nevýhodě ( navíc slabá optika s nedostatečným rozsahem pozorování a nesnadné ovládání těžké věže zejména ve svažitém terénu nebo příčném náklonu). Na druhou stranu měl kanon D-25T silný devastující účinek. Čelní pancíř byl díky síle a sklonu velmi odolný. Vedle pojezdového ústrojí byla nejzranitelnější částí tanku věž. Celkově lze ale IS-2 hodnotit kladně, jako průlomový tank plně vyhovoval.

TTD:

Hmotnost 46 tun ( 53% pancéřování)

Délka 6,77m, celková pak 9,83m, šířka 3,07 m, výška 2,73 m a světlost 0,47 m

Pancéřování: čelo korby 100-120 mm( sklon 60°), spodní část 120 mm( 30°), strop 30 mm

Bok korby 90 mm, zadní část 60 mm, strop 30 mm, dno 20 mm,

Motor: 12-ti válec vodou chlazený vznětový V-2-IS nebo V-2-K o obsahu 38,9 dm3

Max. rychlost 37 /19 km /h, operační dosah 150/120 km s vnějšími nádržemi 230/180 km

Brodivost 1,3 m, překročivost 2,5 m

 

Text Dušan Říha, fotografie Tomáš Žák /foceno ve vojenském technickém muzeu Lešany.


Publikováno: 20. 5. 2019 Autor: Tomáš Žák Sekce: Zbraně a technika

Fotoalbum