Ordnance QF 25 pounder ( Ordnance Quick Fire 25-pounder )

Zbraně a technika / Ordnance QF 25 pounder ( Ordnance Quick Fire 25-pounder )

Jedná se o velice rozšířenou a úspěšnou kanonovou houfnici ráže 87,6mm, která byla vyvinuta koncem 30. let a sloužila na všech frontách II. světové války, kde se nacházeli vojáci Commonwealthu. Šlo o základní polní dělo britské armády až zhruba do poloviny šedesátých let 20. století. U výcvikových jednotek sloužila však ještě dalších 20 let.

Kanonová houfnice byla konstruována jako náhrada zastaralých děl z období I. světové války, konkrétně se jednalo o 18-ti liberní dělo Ordnance QF 18-pdr Gun ( ráže 84 mm ) a 4,5 palcovou houfnici Ordnance QF 4,5 inch Howitzer ( ráže 114 mm ), které již nesplňovaly požadavky moderního bojiště. Kanonová houfnice měla umožňovat jak přímou střelbu (na menší vzdálenosti ) tak střelbu horní skupinou úhlů.

Při vývoji vycházeli konstruktéři z osvědčené konstrukce 18-ti liberního kanonu a výsledkem byla kanonová houfnice ráže 87,6mm (3,45 inch) primárně střílející  tříštivo-trhavé granáty hmotnosti 25 liber ( cca 11,35 kg ), střelivo bylo dělené. Z původního 18-ti liberního kanonu byla převzata i upravená kolesna sloužící k přepravě 32 ks munice, která se umisťovala mezi tahač a kanonovou houfnici ( ta mohla být tažena i samostatně bez kolesny ). Munice se většinou ukládala i do tahače. Podle požadovaného dostřelu byly používány čtyři druhy nábojek ( od nejsilnější Super přes č.1 až po nejslabší č.3 ).

Stěžejní municí byly tříštivo-trhavé granáty (HE), použít bylo možno též kouřovou a osvětlovací  munici, nebo i letáky plněnou propagační munici. Pro přímou palbu ( zejména proti obrněným cílům) byl vyvinut 20-ti liberní podkaliberní protipancéřový granát ( cca 9,08 kg) AP - Armour Piercing v průběhu dalšího vývoje byl opatřen balistickou kuklou  APC – Armour Piercing Capet.  V Severní Africe tak kanonové houfnice dokázaly úspěšně likvidovat všechny italské a německé tanky  (s výjimkou těžkého tanku Tiger I ) až na vzdálenost 600 metrů. Po II. světové válce byly podkaliberní granáty nahrazeny moderní  municí typu HESH ( vysoce explozivní s výtržným účinkem).

OQF 25 pounder byla instalována  v samohybné verzi na podvozek pěchotní tanku Valentine ( vzniklo samohybné dělo Bishop, jednalo se ale o provizorní konstrukci s řadou nedostatků). Lepší výsledek přinesla instalace na podvozek amerického středního tanku M3 – samohybné dělo Sexton. Obě  samochodky ( zejména Bishop) byly po zavedení M7 Priest stahovány od prvoliniových jednotek.

Klasická – tažená varianta byla nejčastěji připojena k dělostřeleckému tahači Morris C8.

Jak již bylo napsáno OQF 25 pounder byly základní dělostřeleckou zbraní všech obrněných a pěchotních divizí zemí Commonwealthu během II. světové války.  Každá pěchotní divize disponovala tabulkově 72 kusy OQF 25 pouder po 24 kusech u každého pluku, kde se dále dělily na 3 baterie po 8 zbraních. Tankové divize měly pluky pouze dva z nichž jeden býval ( ve druhé polovině války ) vyzbrojen samohybnou verzí.

První variantou OQF 25 pounder byla Mk I, která se účastnila bojů v Norsku, Západní Evropě a Severní Africe ( zhruba do přelomu let 1941/42 ). Několik kořistních kusů bylo použito Wehrmachtem ještě v roce 1944 v Normandii.
Základním typem byla Mark II, která se do výzbroje prvních jednotek dostala v květnu 1940. Tato varianta na rozdíl od Mark I mohla používat i nábojku Super. Pro boj s tanky byla nábojka Super ještě zesílena a hlaveň ukončena úsťovou brzdou. Tato úprava měla označení Mark II/1.

Mark III byla úprava předchozí varianty umožňující snadnější nabíjení při střelbě horní skupinou úhlů.
Pro boje v Barmě byl zúžen podvozek pro možnost transportu v letounech Dakota a snadnější tažení Jeepem ( většinou bez kolesny).

V roce 1943 byla zahájena výroba značně modifikované Short, Mark I, což byla zkrácená australská verze určena pro boj v džungli a jako horský kanon ( byla rozložitelná na 13 dílů). Tato varianta sloužila za II. světové války výhradně u australských jednotek.

Základní TTD
Hmotnost                       1 800 kg
Délka hlavně                   31 ráží
Obsluha                          základní 6 mužů, redukovaná 4 muži
Ráže                                 87,6 mm ( 3,45 inch)
Max. dostřel                   12 300 m
Rychlost střelby              max.  8 ran/ min
Úsťová rychlost              max. 612 m/s


Publikováno: 30. 3. 2020 Autor: Dušan Říha Sekce: Zbraně a technika

Fotoalbum