15 cm. hrubá houfnice K 1

Zbraně a technika / 15 cm. hrubá houfnice K 1

Během třicátých let probíhal ve Škodových závodech v Plzni vývoj nových zbraní, které byly nabízeny čs. armádě. Tyto zbraně měly doplnit výzbroj naší armády, nebo nahradit starší zbraně spadající koncepcí před nebo do první světové války.

Tak vznikly houfnice označené písmenem K. Její vývoj začal kolem roku 1930. Záhy byla prezentována. Dostala označení K1, vzor 33. Jednalo se v té době o moderní konstrukci houfnice na lafetě s rozevíracími rameny. Její přepravu tažení mohlo provést koňské spřežení. Houfnice se rozebrala a hlaveň se uložila na podvalník. Lafeta tvořila druhou část. V případě tažení motorovým vozidlem se houfnice přepravovala v celku. Vývoj této nové houfnice sledovala naše armáda. Její zástupci měli několik výhrad.

O houfnici K1 projevila zájem turecká armáda. Po zapracování jejich požadavků do konstrukce houfnice, se rozeběhla sériová výroba. Celkem bylo dodáno do roku 1939 160 kusů. Houfnice se měla přepravovat koňským spřežením. Později byla houfnice přepravována pásovými traktory.

Po válce došlo k modernizaci houfnice, kdy loukoťová kola byla nahrazena koly s pneumatikami a dalšími menšími úpravami. Takto upravené houfnice se přiblížily houfnicím K4.

Další zakázka směřovala v letech 1937-38 do Rumunska, které obdrželo 188 houfnic uzpůsobených pro tažení motorovým vozidlem. Ty rumunská armáda nasadila do bojů v sovětském svazu.

Posledním zákazníkem byla Jugoslávie, která v roce 1938 zakoupila 48 houfnic.

MNO testovalo houfnice v letech 1935 až 1936. Na základě těchto testů stanovilo další požadavky /úpravy. Houfnice měla být tažena motorovým vozidlem, případně pásovým tahačem. Po úpravách proběhly v roce 1937 nové zkoušky, které vedly k zadání objednávky MNO. Označení houfnice bylo K4 vzor 1937. První dodávka pro čs. armádu se měla uskutečnit v prosinci 1938. Přišla okupace a vyrobené 150 mm hrubé houfnice vzor 37. byly zařazeny do výzbroje wehrmachtu. Kde sloužily až do jejich opotřebování.

Vojenskému historickému ústavu tuto houfnici darovala turecká armáda v březnu 2011.

Houfnice má ocelovou plášťovou hlaveň se šroubovým závěrem uloženou na kolébce s kapalinovou brzdou, vzduchovým vratníkem a vzpruhovými vyvažovači. Kolébka je zachycena čepy na vrchní lafetě a ta otočně uložena na spodní lafetě jejíž ramena jsou rozevírací.

Ráže: 149,1 mm.

Délka hlavně: 3,60 m.

Přepravní hmotnost: 5730 kg.

Bojová hmotnost: 5200 kg.

Náměr: -5° až + 70°

Maximální dostřel: 15150 m.

Hmotnost střely: 42 kg.

Úsťová rychlost: 580 m/s

Kadence 3 rány za minutu.

Obsluha 12 osob.

 

Zdroje: Vojenský historický ústav www.vhu.cz

Československé dělostřelecké zbraně, autor Vladimír Kralický

Různé články na internetu.


Publikováno: 16. 1. 2020 Autor: Tomáš Žák Sekce: Zbraně a technika

Fotoalbum