plk. Josef Fetka

Vzpomínky na vojáky / plk. Josef Fetka

Se narodil 22. července 1897 v Bohdíkově, okr. Šumperk. Absolvoval vyšší reálnou školu v Litovli. V roce 1915 rukuje k 93. pěšímu pluku, s kterým odjíždí na ruskou frontu. Do zajetí se dostává v létě 1916. V roce 1917 vstupuje do čs. legií a na podzim odjíždí k čs. legiím ve Francii.

Je zařazen k 21. pěšímu pluku, s kterým se účastní bojů u Remeše a Terronu. S jednotkou se vrací v roce 1919 do Československa, jako velitel čety. Jeho četa poté operuje na Těšínsku, následně na Slovensku. Je povýšen do hodnosti poručíka pěchoty.

Svůj další život spojil z armádou. V letech 1919 až 1920 absolvoval Vojenskou školu v Saint Cyru. Poté se stal instruktorem pěchoty ve Vojenské akademii v Hranicích. V letech 1923 až 1925 studoval na Válečné škole v Praze. Pak působil v různých funkcích u jednotek. Od roku 1927 učil taktiku na Válečné škole v Praze. To už v hodnosti štábního kapitána.

Od září 1931 působí v Hlavním štábu čs. armády na 3. oddělení -operačním, kde vedl operační skupinu. Byl seznámen s úkoly skupiny, která měla zpracovat nové operační elaboráty plánů na nasazení armády při branné pohotovosti státu a v ozbrojeném konfliktu. Plány k zajištění, ostraze a krytu hranic. Plány pro počáteční soustředění jednotek za nástupu mobilizovaných branných sil.

Ke schválení těchto plánů, došlo v roce 1933.

V září 1935 navštívil v rámci čs. vojenské delegace SSSR. Po té je mu svěřeno velení hraničářského praporu v Rimavské Sobotě. (Tehdejší důstojníci generálního štábu si museli obnovovat své velitelské schopnosti, k čemuž byli na určitou dobu jmenováni veliteli jednotek.)

Po té je jmenován plukovníkem generálního štábu a v roce 1937 se vrací na Hlavní štáb čs. armády. Je zástupcem přednosty operačního oddělení. V té době se zde připravují plány k přípravě obrany Československa po napadení Německem.

Přichází zářijová mobilizace 1938 a vypracované mobilizační plány se realizují. Po Mnichovu musí s velením čs. armády organizovat stažení našich jednotek z pohraničí za stanovené linie.

Během obsazení zbylé části naší republiky se mu podařilo vynést část dokumentů a uschoval je i se svými poznámkami. Z kterých po osvobození a obnovení vojenského historického ústavu mohli čerpat historici. Toto je jeho přínos k naší vojenské historii.

Po propuštění z čs. armády nastupuje na Ministerstvo vnitra, do jeho archívu. V srpnu 1942 odchází do výslužby. V květnu 1945 vypukne v Praze povstání, kterého se účastní jako velitel obrany v Praze Vokovicích.

Válka skončila a po krátkém působení na Hlavním štábu, se stává přednostou vojensko-historického oddělení Vojenského historického ústavu. Zde zpracovává historii čs. meziválečné armády.

Nakonec musel VHU opustit po únoru 1948 a v roce 1950 byl degradován a musel se odstěhovat z Prahy do Rudy nad Moravou. Do odchodu do důchodu v roce 1962 vystřídal několik zaměstnání. V důchodovém věku se opět věnoval historii čs. meziválečné armády. Vypracoval rukopis Československá armáda první republiky - nástin jejího vývoje za první a jejího osudu za druhé republiky.

Josef Fetka zemřel 1. června 1975 v Rudě nad Moravou.

 

Při psaní těchto řádků jsem vycházel z knihy:

ČESKOSLOVENSKÁ VÁLEČNÁ ARMÁDA 1918-1939, kterou vydala Mladá fronta a.s.

Původní rukopis Josefa Fetky: Československá armáda první republiky - nástin jejího vývoje za první a jejího osudu za druhé republiky. Ke knižnímu vydání připravil Pavel Šrámek.

Kniha má 264 stran, a 16 stran obrazové přílohy. První vydání 2015.

 

Obsah:

Slovo editora

Kapitola první -úvodní /Po složitých začátcích a v nejistotě poválečných let armáda prožila období malého zájmu veřejnosti

Kapitola druhá /Důvody, které vedly hlavní štáb československé armády k vypracování návrhu na reorganizaci armády a výstavbu pohraničního opevnění, a osudy těchto plánů v letech 1932-1934.

Kapitola třetí /Uskutečnění reorganizace armády a výstavby opevnění hranic.

Kapitola čtvrtá /Události od ledna do srpna 1938. Zábor Rakouska, branná pohotovost v květnu, X. všesokolský slet, podzimní cvičení Wehrmachtu.

Kapitola pátá /Poslední přípravy k zápasu.

Kapitola šestá /Od „Mnichova“ po 15. březen 1939. Ústup od hranic, demobilizace, marné naděje, okupace.

Kapitola sedmá -závěrečná /Povšechný pohled na některé armádní problémy za první republiky

Doslov

Poznámky

Přílohy

O autorovi

Důstojníci československé armády uvedení v textu.


Publikováno: 22. 11. 2018 Autor: Tomáš Žák Sekce: Knihy, Vzpomínky na vojáky