Otmar Riedl

Vzpomínky na vojáky / Otmar Riedl

Narodil se v Kroměříži 12. září 1914. Zde vychodil obecnou školu a tři třídy měšťanské školy. Po té se vyučil u firmy Baťa, která ho zaměstnala. Základní vojenskou službu absolvoval v letech 1936 až 1939. Během ní byl zařazen do poddůstojnického kurzu. Po jeho absolvování byl povýšen do hodnosti desátníka.

V červenci 1939 se vrátil do firmy Baťa. Pracoval v její pobočce v Borovu, Jugoslávie. Odtud měl nastoupit jako vedoucí filiálky v belgickém Kongu.

Kam už neodjel a 26. prosince 1939 vstupuje do naší zahraniční armády v Agde, Francie. Je zařazen k 1. pěšímu pluku v hodnosti četaře. S nímž absolvoval francouzskou anabázi a nakonec s jednotkou odplouvá do Anglie.

Začátkem roku 1941 se plánovala operace BENJAMIN. K jejímu provedení podstoupili výcvik rtn. Ludvík Cupal a rtn. Otmar Riedl. Výcvik byl jednoduchý a obsahoval radistickou přípravu a s ovládáním morseovky. Dále v používání trhavin pro ničení železničních kolejí a parašutistický výcvik. Rtn. Riedl byl vybrán k vysazení do protektorátu.

Londýnské vedení s domácím odbojem domluvilo datum výsadku a heslo, kterým se rtn. Riedl prokáže. Byla vybrána doskoková plocha u Křečhoře okres Kolín. Riedl měl předat náhradní díly do radiostanic. Sdělit poselství dr. Edvarda Beneše domácímu odboji. Za tímto účelem ho Dr. Beneš přijal krátce před vysazením. Domácí odboj ho měl ukrýt, vystavit protektorátní doklady. Měl se účastnit akcí domácího odboje. Nakonec měl být po dohodě s Londýnského vedení odboje vyslán na cestu zpět do Anglie, přes Jugoslávii, Balkán. Případně přes nově zvažovanou cestu do SSSR.

Pokud by rtn. Riedl nenavázal kontakt s domácím odbojem na doskokové ploše u Křečhoře, měl se vydat do Prahy a ve Vinohradské Spořitelně v Jugoslávské ulici a zde navázat kontakt. K jeho identifikaci měl být časopis Světozor. Prokázat se měl stejným heslem, u kterého byla zaměněna otázka a odpověď.

Vysazení rtn. Riedla mělo být provedeno17. února 1941. Tehdy se odlet neuskutečnil. 13. března odstartoval, ale během letu nad Německem se letoun, který ho přepravoval dostal do silné protiletadlové palby a osádka se rozhodla vrátit. Nakonec byl jeho výsadek proveden až 16. dubna. I když se osádka letadla domnívala, že ho vysadila na naplánovaném místě, opak byl pravdou. Riedl zjistil, že se nachází v Landecku, v rakouských Alpách a je v blízkosti italských hranic.

Náhradní díly do radiostanic schoval na místě a napsané poselství od dr. Beneše snědl. Zanedlouho, po bloudění ve sněhu byl zadržen četníky.

Těm sdělil: „Jsem Otmar Riedl, narodil jsem se v Kroměříži 12. září 1914 a byl jsem před časem vyslán firmou Baťa do Jugoslávie, kde jsem od roku 1939 pracoval jako její zaměstnanec. Nyní jsem se chtěl vrátit zpět domů, ale byly mi činěny potíže a tak jsem chtěl přejít hranice do Rakouska bez povolení jugoslávských úřadů. Ve vlaku jsem se seznámil s člověkem, který mne převedl přes hranice, ale nakonec mi ukradl kufr s osobními věcmi i doklady a zmizel. Měl jsem tam prádlo, doklady i peníze. Jsem úplně bez prostředků a tak hledám četnickou stanici, která mi pomůže dostat se zpět do protektorátu.“

Byl převezen do Innsbrucku. Zde proběhlo jeho prověřování. Na dotaz na Riedla reagoval vedoucí osobního oddělení firmy Baťa ve Zlíně Vycudilík. I když věděl, že Riedl odešel do zahraničního odboje, neprozradil ho. Byl odsouzen ke dvěma měsícům vězení, za nedovolený přechod hranic. Trest byl však splněn dvěma měsíci ve vazbě a tak byl odeslán do Kroměříže.

Po návratu do Zlína, svým přátelům, kteří mu pomohli najít zaměstnání, řekl že se mu odchod do zahraničí nepovedl a proto se vrátil. S pomocí osobního referenta Vicudilíka získal místo vedoucího prodejny v Táboře. Oženil se s Jaroslavou Kubíčkovou.

Navenek se neprojevoval a svůj úkol tajil až do konce války. 10.5. 1945 se dostavil na MNO, kde se ohlásil plk. Palečkovi. Působí na 2. oddělení hlavního štábu MNO. Na vlastní žádost je propuštěn z armády a od září 1946 pracuje opět u firmy Baťa. Po znárodnění této firmy, pracuje jako vedoucí prodejny, až do odchodu do důchodu v roce 1970.

16. října 1990 byl povýšen do hodnosti podplukovníka v záloze. Zemřel 10. října 1994 v Holešově.

 

Zdroje: VHA Praha

Medailon v Kroměřížským zpravodaji

Bylo málo mužů, autor Jiří Šolc


Publikováno: 16. 1. 2020 Autor: Tomáš Žák Sekce: Vzpomínky na vojáky