generál Rudolf Medek

Vzpomínky na vojáky / generál Rudolf Medek

Narodil se 8. ledna 1890 v Hradci Králové. Po absolvování obecní školy nastoupil studium v učitelském ústavu. V té době se začal zajímat o moderní literaturu. Po složení zkoušek začal vyučovat na vesnických školách.

Jako jednoroční dobrovolník nastupuje v roce 1913 vojenskou službu v Rakousko-Uherské armádě u Infanterie Regiment Nr. 5 v Pule. Odkud je vyslán do školy jednoročních dobrovolníků v Grazu. V prosinci 1913 byl zproštěn vojenské služby pro srdeční slabost. Vrátil se k učitelské i spisovatelské činnosti.

Vypukla však první světová válka. 12. 5. 1914 rukuje k Infanterie Regiment Nr. 18 v Hradci Králové. Absolvuje kurz pro záložní důstojníky a v roce 1915 je zařazen k Infanterie Regiment Nr. 88. Je povýšen na kadeta v záloze. Po příchodu na ruskou frontu přemýšlí o zběhnutí k Rusům, proti kterým se mu nechce bojovat. Dozvídá se o České družině.

5. 12. 1915 přeběhl do ruských linií. Předává Rusům mapy se zákresy linií a další dokumenty, které shromáždil. Na ruské straně spolupracuje s rozvědkou štábu 22. armádního sboru. Začátkem roku 1916 se přihlásil do České družiny, která ho přijala.

K 1. čs. střeleckému pluku (nástupci České družiny) nastoupil v červnu 1916 v Kyjevě. Zde se stává střelcem 6. roty. Svoji hodnost v Rakousko-Uherské armádě nepožaduje. Pro svůj přístup i schopnosti je povýšen na četaře a stal se velitelem čety. Přispívá do Čechoslovana a dalších časopisů. Ještě v září 1916 je povýšen na praporčíka.

V rámci 23 divize provádí jeho četa průzkumnou činnost pro ruský štáb. Zde se několikrát vyznamenal. Projevuje se v rámci našich legií a stává se populární. V květnu 1917 je povýšen do hodnosti poručíka.

Pod jeho velením bojovala 6. rota 1. čs. střeleckého pluku v bitvě u Zborova.

Je pověřen doprovodem T. G. Masaryka při návštěvě Ruska a jeho pobytu zde. V té době se jednalo o vytvoření čs. armádního sboru v Rusku.

Stál u zrodu časopisu Československý voják. Stal se místopředsedou Odbočky ČNR v Rusku.

Dalším jeho působištěm v roce 1918 byla Penza, odkud byl koordinován odsun čs. legionářů do Vladivostoku. Došlo ke střetu legionářů s bolševiky na transsibiřské magistrále. S následným obklíčením našich legionářů v Penze. S nimi se pak nadporučík Medek musel probíjet z obklíčení.

V červenci 1918 se probili naši legionáři k čs. armádnímu sboru. Nadporučík Medek se účastní dalších střetů s bolševiky u Čeljabinsku. Současně se účastní Sjezdu čs. vojska. Je zvolen předsedou vojenského odboru Odbočky ČNR. Účastní se jednání s Rusy a zástupci spojeneckých armád. Během tří měsíců je povýšen z nadporučíka na podplukovníka (29.11.1918).

Při zimní inspekci ministra generála M. R. Štefánika koncem roku 1918 ho podplukovník Medek doprovází. Vzhledem k tomu, že nesouhlasil s některými postoji a úkoly, kterými ho pověřil generál Štefánik, tak rezignoval na všechny funkce, které zastával.

Po té by vyslán na diplomatickou misi do Japonska, USA, Francie. Podplukovník Medek jednal o stažení našich jednotek z Ruska a jejich návratu do Československé republiky. V roce 1919 se vrací do vlasti a věnuje se přípravám na návrat našich jednotek z Ruska.

Rozhodl se zůstat v armádě. Žije v Praze. Je předsedou Osobní stížnostní komise. V polovině roku 1920 se stává ředitelem Památníku odboje. O rok později se stává zakládajícím členem Československé obce legionářské.

Později se projevují v této organizaci názorové střety na její činnost. Ty vedou v roce 1926 ke vzniku Nezávislé jednoty čs. legionářů. Jejím předsedou se stal podplukovník Medek, který byl v tomto roce povýšen do hodnosti plukovníka.

Dále se věnuje historii čs. legií, publikuje a řídí Památník odboje. Ten je přejmenován na Památník osvobození. Shromažďuje písemnosti, archiválie týkající se činnosti čs. legií.

V březnu 1931 je povýšen do generálské hodnosti. Je populární u veřejnosti. Organizuje oslavy k výročí bitvy u Zborova v roce 1937.

Přichází rok 1938, Mnichov a obsazení zbytku republiky. Na protest vrací Francii i Anglii vyznamenání, která od těchto států obdržel. Jeho zdravotní stav se zhoršuje. 28.8.1940 generál Rudolf Medek zemřel.

 

Zdroj: Historie a vojenství č. 6 1994, J. Zabloudilová, P. Hofman a články na internetu.


Publikováno: 22. 11. 2018 Autor: Tomáš Žák Sekce: Vzpomínky na vojáky