Brigádní generál Vladimír Přikryl

Vzpomínky na vojáky / Brigádní generál Vladimír Přikryl

Se narodil 3. srpna 1895 v Horních Studýnkách, okres Zábřeh na Moravě.

15. března 1915 narukoval do Rakousko-uherské armády k 13. zeměbraneckému pluku do Olomouce, jako jednoroční dobrovolník. Po absolvování kadetní školy (záložní důstojnické školy) v Opavě, odjíždí po pěti měsících na frontu do Haliče.

Po ústupu v bojích u Berestečka severně od Brodů přešel (jak uvádí ve svých pamětech) 21. července 1916 s celou půlrotou, která měla krýt ústup praporu zeměbraneckého 13. pluku, k ruské armádě.

28. července 1917 vstupuje do čs. legií v Rusku. Koncem října 1917 ukončil kurz důstojnické školy 1. československé divize. Je povýšen do hodnosti praporčík. Je zařazen k záložnímu pluku v Novosibirsku. Postupně dosáhl hodnosti kapitána.

S čs. legiemi se účastnil bojů u Bachmače, u Žitomíru, u Tambova, na povolžské frontě, o sibiřskou železniční magistrálu. 15. ledna 1920 byl jmenován velitelem vlaku. Přes Vladivostok se 5. srpna 1920 vrací do Československa.

V naší armádě slouží u 9. pěšího pluku Karla Havlíčka Borovského v hodnosti kapitána. Absolvuje různé kurzy. 15. května 1933 přichází na 5. oddělení Hlavního štábu. 1. července 1936 je povýšen do hodnosti podplukovníka. 1. července 1939 po odchodu z čs. armády nastupuje jako zaměstnanec Nejvyššího cenového úřadu.

Účastní se domácího odboje v odbojové organizaci Bílá růže. Tuto organizaci také finančně podporuje. 29. března 1940 odchází do zahraničí. Jeho cílem je Francie. V Marseille je odveden 24. dubna 1940 do čs. armády ve Francii. Je jmenován velitelem 2 pěšího praporu 1. čs. divize.

Ve Francii se účastní bojů v prostoru La Ferté sur Marne. Přes Séte ve Středozemním moři, Gibraltar se dostává do Velké Británie.

Ve Velké Británii je jmenován 27.září.1940 zástupcem a od 11. července 1941 velitelem 2. pěšího praporu 1. čs. samostatné brigády.

Po zažádání o přeřazení k čs. jednotkám v SSSR odjíždí 6. června 1943 do SSSR. Pluje na lodi Duchess of York, která byla potopena. Je zachráněn torpédoborcem, který opouští v Casablance.

Následuje cesta přes Afriku a Střední východ do Teheránu a odsud do Moskvy. Od 11. září 1943 působí ve funkci zástupce velitele 1. čs. samostatné brigády v SSSR.

Účastní se s 1. čs. samostatnou brigádou bojů o Kyjev, absolvuje boje o Bílou Cerkev. 1. ledna 1944 je pověřen velením vznikající 2. čs. samostatné paradesantní brigády.

S ní se účastní bojů v Karpatech. Je povýšen do hodnosti plukovníka. 2. čs. samostatná paradesantní brigáda je po stažení z Karpat vyslána na pomoc Slovenskému národnímu povstání. Po jeho potlačení Němci, přechází příslušníci brigády na partyzánský způsob boje až do spojení s Rudou armádou.

2. paradesantní brigáda prošla reorganizací. Stala se z ní pěší jednotka s čestným názvem 2. paradesantní brigáda. 1. března 1945 je plk. Přikryl jmenován do hodnosti brigádního generála. Při přesunu z Žiliny na frontu je zastihla kapitulace Německa. Do Prahy se brigádní generál Přikryl vrátil 15. května 1945.

V červenci 1945 se stal velitelem výcvikového tábora v Milovicích. 19. února 1949 je jmenován posádkovým velitelem Velkého Brna.

16. května 1949 je zatčen. Během vyslýchání je mučen. Ve třech procesech byl odsouzen na 9. let a 5. měsíců odnětí svobody. K degradaci na vojína a odebrání všech udělených řádů a vyznamenání. 8. srpna 1953 byl propuštěn z vězení na základě udělení milosti prezidentem republiky. Pracuje jako pomocný dělník v podniku Polabská Fruta v Nymburku. Koncem roku 1959 je zaměstnán jako hlídač u Středočeských dřevařských závodů. Zažádal si o rehabilitaci.

1. 11. 1964 jmenoval prezident republiky Antonín Novotný Vladimíra Přikryla do hodnosti generálmajora ve výslužbě. Proběhlo vrácení jeho řádů a vyznamenání z první a druhé světové války.

Generálmajor Vladimír Přikryl zemřel 14. června 1968 v Plzeňské nemocnici, po prodělaném infarktu.

 

Generálmajor (generálská hodnost v ČSLA) Vladimír Přikryl napsal tyto knihy: Pokračujte v horách, vyšlo v roce 1947.

 

Pokračujte v horách, vyšlo 1947

Za vlády tmy, vyšlo 1993.

 


Publikováno: 30. 3. 2020 Autor: Tomáš Žák Sekce: Vzpomínky na vojáky