Květen 1945 v Evropě. (od 1.5 do 9.5.)

Vojenství střípky z historie / Květen 1945 v Evropě. (od 1.5 do 9.5.)

Na našem území svádí Rudá armáda těžké boje u Moravské Ostravy, Brna a Vyškova. Tuhý odpor svádí německá 1. tanková armáda, součást skupiny armádního uskupení Mitte. Rudé armádě se nedaří rychlý postup k osvobození Čech. Jejím hlavním úkolem je dobýt Berlín. Bitva o Berlín trvala od 16. dubna, kdy Rudá armáda překročila Odru a za těžkých bojů dosáhla okrajů Berlína. Město bylo obklíčeno a nastalo jeho dobývání. To skončilo kapitulací 2. května.

 

Situace na západní frontě byla 25. dubna 1945 taková: Na Labi mezi městy Torgau a Riesa se po setkání amerických jednotek s Rudou armádou postup spojeneckých jednotek na středním úseku západní fronty zastavil.

Nizozemskem postupují příslušníci 21. skupiny armád s úkolem provést odříznutí /obklíčení německých jednotek v Nizozemí a postoupit k baltskému pobřeží s cílem zablokovat německé jednotky v Dánsku a Šlesvicko-Holštýnsku.

 

29. dubna, 2. britská armáda překročila horní tok Labe u Hamburgu a druhý den dosáhla přístavů Lübeck a Wismar u Baltského moře.

 

30. dubna, spáchali sebevraždu ve „Vůdcově bunkru“ Adolf Hitler – zastřelil se a Eva Braunová – otrávila se. Jednotka SS jejich těla spálila.

 

Koncem dubna se dočasně zastavil postup amerických jednotek k našim hranicím. Došlo k dohodě generála D. Eisenhowera se štábem Rudé armády na linii, kde se setkají americké jednotky s jednotkami Rudé armády mezi Karlovými Vary a Plzní. Později chtěl tuto linii posunout k Vltavě, ale to Sověti zamítli.

 

1. května, generál Hans Krebs, náčelník štábu nejvyššího armádního velení, navrhl Sovětům jednání o zastavení bojů. Ti požadují bezpodmínečnou kapitulaci.

Generál Krebs se neohlížel na názory ministra Martina Bormana ani Říšského komisaře pro obranu hlavního města Josefa Goeblese. V Berlíně dál probíhaly boje.

Sebevraždu v ranních hodinách spáchali Magda a Joseph Goebbels

V Přerově se šíří zpráva o kapitulaci Německa, která nenastala. Lidé začali odstraňovat dvojjazyčné nápisy. Vyvěšovali československé vlajky. Odzbrojovali německé vojáky. Nato Němci reagovali povoláním jednotek, které toto povstání potlačily a pro výstrahu zastřelily 23 lidí.

 

2. května, aby zabránila vstupu sovětských vojsk do Šlesnicka-Holštýnska, vstoupila britská 6. výsadková divize, součást 21. armádní skupiny, do Výmaru.

Reichstag byl dobyt Sověty po těžkých třídenních bojích. Jeho němečtí obránci bojovali do poslední chvíle. Padlo jich kolem pěti tisíc. Velitel Berlína generál Helmuth Weidling kapituloval a zbytek německých vojáku se vzdal sovětským vojskům, pod velením maršála Georgije Žukova. Konečná bilance obrany Berlína, byla 1000 000 mrtvých, raněných a zajatých vojáků. Zničené město, z kterého zbyly trosky. Sovětské ztráty: 500 000 padlých, zraněných a nezvěstných vojáků. 2000 zničených tanků a samohybných děl. Ztratily kolem 500 letadel.

Byl dobyt Pasov.

 

3. května, se bez boje vzdali obránci Hamburku a došlo k setkání amerických jednotek s jednotkami Rudé armády u Wismaru. Na rozkaz velkoadmirála Karla Dönitze, jednal admirál Hans von Friedeburg na velitelství polního maršála Bernarda Montgomeryho v Lüneburgu o podmínkách kapitulace, v okamžiku, kdy spojenecká vojska obsadila severozápad země.

Z jihu postupovala 12. skupina armád k Mnichovu a Innsbrucku, s cílem dosáhnout Brennerský průsmyk a spojit se se spojeneckými jednotkami postupujícími do Alp z Itálie. K tomu došlo 4. května. Druhý směr postupu spojeneckých jednotek vedl podél Dunaje do Rakouska. Cílem bylo zabránit německým jednotkám, především ustupujícím přes Čechy a Moravu, dosažení Alpské pevnosti.

Vypuklo povstání na Semilsku a Novopacku, za podpory partyzánů.

 

4. května, ve štábu maršála Bernarda Montgomeryho podepisuje admirál Hans Georg von Friedeburg kapitulaci německých jednotek v severozápadním Německu, Nizozemsku a Dánsku. Kapitulace začala platit druhého dne v 8.00 hodin. Příslušníci odboje obsazují Dánsko.

Říšský prezident velkoadmirál Karl Dönitz na zasedání své vlády přijal rozhodnutí , že skupina armád Mitte bude vést obranné boje s Rudou armádou a ustupovat k americkým liniím. Dále, že státní tajemník K. H. Frank vyšle opět delegaci k americkým vojskům a dohodne s nimi postup a obsazení Protektorátu Čechy a Morava spojeneckými vojsky. Velkoadmirál Dönitz pověřil admirála Friedeburga jednáním s vrchním velitelem spojeneckých vojsk v Evropě generálem Dwightem E. Eisenhowerem o podmínkách dílčí kapitulace německých jednotek, ustupujících před Rudou armádou. Návrh německých podmínek byl zamítnut.

 

5. května vstoupila spojenecká vojska do Dánska. Vzhledem k postupu Rudé armády vypukla povstání v Praze a na dalších místech v Protektorátu Čechy a Morava. V Praze bylo vybudováno kolem 2000 barikád. Povstalci kontrolovali mosty a jednotlivé části Prahy. Boje vzplály se zde dislokovanými německými jednotkami. Polní maršál Ferdinand Schörner, velitel skupiny armád střed /Mitte, vydal rozkaz k potlačení povstání. Jeho záměrem bylo přeměnit Prahu v opevněné město, ve kterém se bude bojovat proti Rudé armádě. To by vedlo ke zničení města.

 

Polední list přinesl mimo jiné tyto zprávy:

Beneš český Radescu

ANT. J. KOŽÍŠEK

Včera am dnes jsem hovořil s lidmi ze Slovenska. Znám je a věřím jim. Nejsou to žádní „kolaboranti“. Nebyli politicky činní a mají u nás mnoho přátel v českých kruzích. Vyprávěli o svém „osvobození“. Jsou lidé, kteří prý to se mnou dobře myslí a ti radí, abych více nepsal. Až přečtete tyto řádky poznáte, že této rady nesmím uposlechnout. Kdo to neuvěří nyní, přesvědčí se až bude pozdě. Kdyby k nám přišli sovětští „osvoboditelé“, bude to totiž na vlas stejné jako jinde.

Učitel v jedné slovenské obci má s bolševiky tyto zkušenosti. Zprávy, které dostávali občané z dříve obsazených míst byly takové, že většina obyvatelstva opouštěla své příbytky a hledala spásu v ostatním svobodném Slovensku. Učitel nemohl obec opustit, protože žena porodila. Nebyl politicky činný a domníval se, že bude míti pokoj. Když přišli bolševici, počínali si jako vandalové. Loupili, kradli a znásilňovali ženy. Manželka učitele unikla jen proto, že když přišli do bytu vojáci, byla právě po porodu. V Hranovnici, zbili faráře a zranili místní občany, kteří jej chtěli bránit. Učitel vyučoval současně v několika obcích. Jednoho dne se vracel domů a před vesnicí na něj čekal známý, aby ho varoval. Bolševici odváželi muže. Nechtěl tomu věřit a šel klidně dál. V nejbližší blízkosti vesnice čekal na něj jiný muž, který mu říkal totéž. Do bytu učitele se nastěhoval zatím ještě hodnostář NKDV. Učitel se proto domů nevrátil a přes Čertovicu, Hrádok a po přebrodění řeky při Sv. Jánu se dostal do bezpečí.

Násilně odvlečení muži byli odtransportováni do Nového Šonca v Polsku a odtud do Sanoku. Cestou je trápili bitím a nedali jim vůbec nic k jídlu. V Sanoku zařadili některé do tak zvané-československé brigády, jiné poslali do sovětského vnitrozemí. Lid běduje, je zoufalý. NKDV je v každé obci a řádí jako zběsilá. Nejsou však na tom lépe ani komunisti. V Matiašovcích zatkli známého komunistu Ivančáka, který byl dokonce u partyzánů a potom členem okresního národního výboru, jemuž podléhají místní národní výbory. Podle shodného vyprávění zachránivších se lidí, čekají prý vojáci tak zvané československé brigády, zasazené se sovětským vojskem, jen na příležitost, aby se mohli nějak probít do míst, odkud vede volná cesta na západ.

Současně jsem dostal poslední číslo v Žilině vydávaného časopisu „Gardista“. Tam jsou zaznamenány stejné věci. Bolševici prohledávají byty pod záminkou, zda tam nejsou ukryti němečtí vojáci. Při tom všechno, co se jim líbí, zcizují. Vesničané i lidé z měst se domnívali, že se situace zlepší, až přijdou vojáci ve funkci pořádkové nebo okupační. S nimi přišla NKVD a bylo to ještě horší. Rabování bylo organisované a zatýkání a deportace neberou konce.

To jsou slovenské zkušenosti podané se zdrženlivou střízlivostí. Pokud jde o otázku Československa. První prý byly rabovány obchody, kde měly za výkladem obraz Beneše nebo Masaryka. Bolševici považují takové obchodníky za fašisty, za nebezpečné nacionalisty. Jsou bolševikům nebezpeční, neboť jsou prý proti slovenské a české sovětské republice. Všude prohlašují, že žádné Československo nebude a zatkli též několik význačných komunistických činitelů, kteří v projevech mluvili o Československu.

Z Moravy jdou zprávy, že bolševici zajišťují nejdříve členy tak zvaných národních výborů československých. Beneše označují za českého Radescu.

Novinář, který ještě v těchto dnech píše, nedělá žádnou propagandu. Zůstává jako voják na svém místě a snaží se národ uvarovati zbytečných škod. Připomíná lidem jen tvrdou skutečnost. Lid opojený nadějí na brzký mír, toužíme po něm všichni, dá se lehce oklamat a svést. Bylo by nenapravitelnou škodou, aby národ, který poměrně lehce vyvázl z této strašné války, která skosila miliony lidí a zničila nenahraditelné hodnoty, ztratil v posledním okamžiku svou rozvahu a rozhodoval se podle okamžité nálady, místo aby rozumě uvážil všechny okolnosti a vyčkal, až směrodatní činitelé zařídí vše, aby i poslední fáze vývoje války byla rozřešena pro český národ bez zbytečných a marných obětí.

Do nového života musí vstoupit český národ důstojně. Bude po válce potřebovat dobrou pověst k získání hospodářských a politických styků. Máme všechny předpoklady, pro to abychom se uvedli čestně a důstojně. Jsou to výhody, jichž má dnes málo evropských národů. Nepřipravujme se o ně.

USA se ohražují proti obvinění Sovětů

Stockholm Severoamerický státní departmen považoval za nutné obrátit se proti obvinění, které vznesl sovětský generál Gulikov, předseda sovětské repatriační komise. Ve svém prohlášení označil státní department za neodůvodněné obvinění, že vláda Spojených států nedodržela Jaltskou dohodu, pokud jde o repatriaci sovětských válečných zajatců. Severoamerický státní department prohlašuje, že lze zjistit, že severoameričtí důstojníci pověřeni touto záležitostí, jednali s osvobozenými spojeneckými válečnými zajatci vesměs ve smyslu a podle litery jaltské dohody. V odpovědi na sovětskou stížnost, že 800 sovětských důstojníků bylo před sovětskými úřady utajeno, prohlásil severoamerický státní department, že severoamerické úřady nevědi o přítomnosti těchto důstojníků ve Spojených státech.

 

Situace v Čechách a na Moravě

Jednání o nové úpravě politických poměrů

PZD-Současná situace v Čechách a na Moravě je určována dvěma momenty, vojenským a politickým.

Vojensky je půda Protektorátu nyní bojištěm potud, že jak známo, jsou ve východní části Moravy sváděny boje většího rozsahu. Těžiště událostí spočívá nyní mezi prostorem Moravská Ostrava-Wagstadt na severovýchodu Moravy na straně jedné a prostorem Brno-Vyškov na straně druhé. Z obou těchto prostorů se bolševici pokoušejí koordinovanými operacemi odříznout východní Moravu. O tom, jak boje i na tomto bojišti se staly urputnými, svědčí dlouhé zápolení v prostoru moravskoostravském. Ze skutečnosti, že nepřítel východně od Brna zasadil do boje 100 pancéřových vozů, se ve vojenských kruzích usuzuje, že třeba očekávat rozsáhlejší sovětská akce.

Politicky se situace v Čechách a na Moravě vyznačuje klidem a pořádkem. Rozhlasový projev Německého státního ministra pro Čechy a Moravu K. H. Franka působil v nejširších kruzích nabádavě a uklidňujícím způsobem. K positivnímu přijetí projevu přispělo zejména to, že obyvatelstvo v Čechách a na Moravě ve svém celku je prodchnuto přáním dále pokračovat ve své práci ve spořádaných poměrech. Všeobecné mínění vrcholí přáním, aby země Čechy a Morava, které po dobu velké války téměř šest let byly v jistém smyslu ostrovem pokoje, vstoupily v klidu a uspořádaně do poválečné doby. Jen na základě tohoto klidu v Čechách a na Moravě bylo možné zahájit, jak to oznámila úřední zpráva, jednání o nové úpravě politických poměrů v Protektorátu.

 

Smuts pověřen vypracováním úvodní formule

organisace světové bezpečnosti

Obsah úvodního prohlášení

Lisabon. -Ze San Franciska se oznamuje: Konference zástupců britského impéria, tedy Velké Británie, domínií a Indie, pověřila jihoafrického ministerského předsedu generála Smutse, aby vypracoval úvodní formuli pro návrh organisace světové bezpečnosti, po případě aby úvod, který byl vypracován na konferenci v Dumbarton Oaks, pozměnil, Smuts se tohoto úkolu ujal a zástupci britského impéria jeho návrh úvodní formule schválili. Proslýchá se, že Smuts v tomto svém návrhu vyhověl ve veliké míře přání Severní Ameriky.

Úvodní formule praví, že smluvní strany jsou rozhodnuty v nynějším pokolení bratrsky navzájem spolupracovat a udržovat v posvátné úctě víru ve vznešené ideály a základní lidská práva. Mužům a ženám se musí dostati týchž práv a rovněž nesmí býti rozdílu při zacházení s velkými a malými státy. Cílem musí být sociální pokrok a vyšší životní úroveň. -Celá stilisace připomíná tedy pověstných 14 bodů. Jak to bude s uplatňováním v praxi, to je jiná otázka.

 

Polský problém znovu projednáván

Jednotliví polští politikové brání pod lupu

Stockholm. -Jak oznamuje britský tisk, projednali Stettinius, Eden a Molotov znovu polský problém. Přitom všichni tři zahraniční ministři zdůraznili naprostou solidaritu mezi spojenci. Jak se k tomu uvádí ze San Franciska, dohodli se pánové, že se dohodnou. Stettinius, Truman a Molotov chtějí navrhnout Stalinovi, aby se o polské otázce konaly další porady. Poloúřední pozorovatel uvádí: Třebaže z těchto porad nevzešlo dosud nic konkrétního, hrály při posledních rozhovorech „úvahy“ o polských vedoucích politicích velkou úlohu. Dřívější ministerský předseda polské vlády v Londýně. Mikolajczyk stále ještě ovládá pole. Ale při poradách byly zmínky i o jiných Polácích, kteří jsou již nyní v Polsku nebo, kteří nejsou ještě ve varšavské vládě. Jinými slovy: Při vší ochotě Anglo-Američanů ke kompromisům se v polské otázce až dosud zásadně nepostoupilo ani o krok. Proto jsou nyní bráni pod lupu jednotliví polští politikové, o kterých by se prokázalo, že jsou v dostatečné míře nakloněni Kremlu, kteří však na druhé straně by mohli také Anglo-Američanům skrývat možnost k prohlášení, že usnesení krymské konference i v polské otázce dochází k uplatnění.

USA přistoupily na návrh organisace světové bezpečnosti

Lisabon. Ve čtvrtek se sešli Stettinius, Eden, Molotov a Dr. Sung k delší poradě, aby rokovali o návrhu na organisaci světové bezpečnosti, který byl připraven na konferenci v Dumbarton Oaks. Reuterova kancelář oznamuje: Zahraniční ministři probrali důkladně postupně všechny kapitoly tohoto návrhu a jednotlivých bodech měli měli delší rozhovory. Jak se oznamuje projevily Spojené státy již ochotu přistoupit na hlavní body tohoto návrhu.

Raczkiewicz promluvil do britského rozhlasu

Stockholm. Po zkušenostech s politickými triky velmocí, které londýnským emigrantským Polákům přinesly jen zklamání, zbyla ji alespoň naděje, že čas od času mohou přistoupit k mikrofónu londýnského rozhlasu a svoje zklamání podle příkazů anglického censora oznámit umírněnými slovy světu. Tentokráte to byl polský státní předseda Raczkiewicz, uznávaný londýnskými emigrantskými Poláky, který ve čtvrtek u příležitosti polského národního svátku promluvil do rozhlasu. Jen s pocitem trpkosti mohl Raczkiewicz poukázat na nesnáze, v nichž se nyní Polsko nalézá, aby v závěru tlumočil chabou naději, že „Polsko se bude vyvijet jako nezávislá demokratická země“.

Bolševický pokus o průlom u Troppau ztroskotal

Když se bolševikům po tuhých bojích podařilo vylomit město Troppau z německé obranné fronty, připravili jihozápadně od města několik divisí. Podceňujíce německou obrannou sílu, chtěli proniknout hluboko do německé fronty podél silnice Troppau-Sternberg-Olomouc. Ztroskotal už i jen pokus o takovou operaci.

 

6. května, Kapitulovala pevnost Vratislav. Město Vratislav bylo začátkem roku prohlášeno za opevněné město. Během února došlo k jeho obklíčení jednotkami 1. ukrajinského frontu. Zde opevněné německé jednotky bojovaly do doby, dokud se dařilo jejich letecké zásobování shozem kontejnerů na padácích. Když zásobování skončilo, rozhodl se velitel pevnosti generál Niehoff kapitulovat.

Zahájila vojska 1., 2. a 4. ukrajinského frontu operaci, která měla za cíl osvobodit Prahu a zničit německé armádní uskupení Mitte, pod velením polního maršála Ferdinanda Schörnera, na území Čech, Slezka a Saska.

 

7. května, v hlavním stanu vrchního velitele spojeneckých expedičních sil v Evropě v Remeši -Francie, generála Dwighta D. Eisenhowera byla ve 2 hodiny 41 minut podepsána bezpodmínečná kapitulace, která vstoupila v platnost 8. května minutu před půlnocí. Bezpodmínečnou kapitulaci po udělení souhlasu říšského prezidenta velkoadmirála Karla Dönitze podepsali: generálplukovník Alfred Jodl za pozemní armádu, generáladmirál Hans Georg von Friedeburg námořnictvo a plukovník Wilhelm Oxenius letectvo.

350 000 příslušníků německé armády v Norsku kapitulovalo a odešlo do spojeneckého zajetí. V Rakousku kapitulovala skupina armád Jih. Její příslušníci se vzdali americké třetí armádě.

 

9. května, Na žádost Sovětského svazu se kapitulační akt z Remeše opakoval v Berlíně Karlshorstu. Protokol o kapitulaci v 00 hodin 16 minut podepsali: náčelník vrchního velitelství německé branné moci polní maršál Wilhelm Keitel, vrchní velitel německého válečného námořnictva generáladmirál Hans Georg von Friedeburg a zástupce za vrchní velení letectva generálplukovník Hans Jurgen Stumpff. Za SSSR podepsal maršál Georgij Konstantinovič Žukov. Za Velkou Británii maršál letectva Arthur William Tedder. Za USA generálporučík Carl A. Spaatz. Za Francii generál Jean de Lattre de Tassigny.

Rudá armáda vstoupila do Prahy. Příslušníci německých jednotek se začali vzdávat vojákům Rudé armády. Na některých místech v Čechách a na Moravě němečtí vojáci bojovali až do konce. 10. května se setkal První ukrajinský front s americkou třetí armádou na linii Chemnitz-Rokycany.

Některé články z Osvobozeného Českého slova:

Zoufalý boj na Mělníce

Ve středu vysílal mělnický rozhlas v odpoledních hodinách zoufalou prosbu o pomoc. Město bylo třikrát těsně po sobě těžce bombardováno a pak velikou přesilou nacistů přepadeno. Češi byli vražděni a jejich usedlosti vykrádány a pustošeny. Mělník prosil o pomoc spojenecké letce.

Protokol o kapitulaci německých branných sil

Česká revoluce dobyla slavného vítězství

ČTK -Praha 8. května. Česká národní rada oznamuje: Protokol o provedení formy kapitulace německých branných sil, sepsaný dne 8. května 1945 v 16 hodin za přítomnosti osob na protokolu podepsaných zní takto:

1. Plnomocník velitele německých branných sil podepisuje ujednání o způsobu stažení všech německých branných sil inklusive letectva všech velitelství, svazu zbraně SS, policie a všech státně i vojensky organisovaných jednotek v oblasti Prahy a okolí. Počátek odchodu jednotek je 8. května 1945 v 18 hodin.

2. Ujednání toto neovlivňuje podmínky, které byly dány těmto jednotkám od velitelství spojeneckých (amerických, anglických a sovětských) bojových sil.

3. Německé ženy a děti, pokud neodejdou s jednotkami, z Prahy se stahujícími, stojí pod ochranou Mezinárodního Červeného kříže, který pečuje o ně a zařídí jejich odtranspotování.

4. Všichni váleční zajatci spojeneckých národů a všechny internované a zatčené osoby budou ihned propuštěny a dány k disposici českým policejním úřadům.

5. Odevzdání zbraní se provede takto: všechny těžké zbraně budou odevzdány po opuštění Prahy na okraji města a převzaty od československé národní armády.

Letadla zůstanou na obou letištích v Ruzyni a ve Kbelích.

6. Odevzdání všech ostatních zbraní bude provedeno před dosažením americké demarkační čáry československé armádě.

Veškeré zbraně budou i s municí a nic nebude úmyslně poškozeno.

7. K odbavení zákopnicko-technických záležitostí (nálože v mostech, podminování ulic, budov) určí zmocněný generál zvláštní předávací oddíly pod velením důstojníka (major Zehres).

8. Jednotky jsou oprávněny vzíti ze skladišť nutná množství potravin. Zbytek bude v pořádku odevzdán orgánům československé národní armády.

9. České obyvatelstvo nebude činit obtíží odcházejícím německým jednotkám.

Skončeno podepsáno.

Dr. Albert Pražák v.r. Josef Smrkovský v.r. Dr. Josef Kotrlý v.r. Kpt. Jaromír Nechanský v.r. Gen. Karel Kutlvašr v.r. Pplk. gen. št. Frant. Bürger v.r. Pplk. gen. št. Jaromír Kadaňka v.r.

Generál der Infanterie Rud. Toussaint v.r.

Dodatek k protokolu ze dne 8. května 1945.

Generál Toussaint prohlašuje, že svými silami potlačí případná hnízda odporu německých jednotek, která neuposlechnou jeho rozkazů.

Skončeno a podepsáno. Toussaint v.r.

Rusové na půdě svobodné Prahy

Slavná rudá armáda vstoupila na půdu svobodné Prahy. Lid důstojně vítá slavnou vítěznou rudou armádu, osvoboditelku naší vlasti. Ať žije slavná rudá armáda, ať žije svoboda!

Projev sovětského plukovníka k Čechům

Při slavném vjezdu sovětských vojsk do prostoru historického Václavského náměstí, promluvil k jásajícím českým lidem pluk. Ivan Vasiljevič Gudimov, velitel tankové skupiny:

„Ruský národ a český i všechny národy slovanské jsou nepřemožitelné, protože slovanský lid bojuje za pravdu a svobodu proti utlačovatelům a proti nenáviděnému fašistickému jhu. Pravda zvítězí vždycky! Všemi slovanskými, národními spojeneckými silami bylo dnes zakončeno rozdrcení německých sil. Spojí-li se národy Slovanů pod vedením Soudruha Stalina, vždycky zvítězí. V to dnes všichni věříme. Dnes se zakončilo to, co se muselo zakončiti. Tato porážka i rozdrcení znamená nenávratný konec německého fašismu.“

Plukovník Gudimov.

 

Praha vítá ruské spojence

Středeční ráno přineslo nečekaný, ale tím radostnější obrat v situaci Prahy. Za jasného slunného dne zarachotily na několika vstupních silnicích do Prahy první mohutné tanky slavné rudé armády maršála Koněva. Postoupily od Berlína pod vedením podplukovníka Zajceva rychlým pochodem, nevídaným v dějinách války. -Českoslovenští vlastenci, kteří po čtyři dny bojovali o své drahé město, s radostnými slzami v očích, rozechvěni silou okamžiku, líbali osvoboditele, objímali se s nimi, zahrnovali je upřímnými projevy bratrské slovanské lásky. Pancéře sovětských tanků byly v okamžiku obsypány nadšenými lidmi. Každý chtěl aspoň poklepat rámě nejstatečnějších bojovníků. Květiny celé Prahy se nesly v náručích na první ocelové posly našeho osvobození. Počet rudých a československých praporků lavinovitě vzrostl. Typické tváře tvrdých bojovníků s nacistickými vrahy Evropy se šťastně usmívaly. Prsa mnohého z nich byla pokryta vysokými řády za statečnost. Srdečný a nelíčený obdiv i sláva osvoboditelům se nesla na hlavy našich bratří a synů maršála Stalina. Byl to jen zlomek Pražanů, který v srdci města zdravil první zvěstovatele svobody, ale přece to byla mohutná demonstrace. Nezůstalo člověka v domě, krytu či na jediném prostoru. Volání slávy se jasně vznášelo se zdí města k modré obloze -dnes tak obzvláště sváteční, i když ještě zlé zkoušky nejsou u konce. S polibky rozdávají rudoarmějští hoši různé drobnosti, které na nich žádají na památku všichni, ale především naše dívky.

Zatím co na Václavském náměstí rudoarmějci jsou nošeni na ramenou, jiné sovětské oddíly, vniknuvší do Prahy, bijí ještě nacistické bestie v jiných částech Prahy, jmenovitě v úseku Letné, Dejvic a Bubenče a vytlačují je z města.

K. H. Frank chycen na Kladně

Vrah českých lidí K. H. Frank zmizel, jak známo, z Prahy dřív, než německé armády kapitulovaly. Dal se na útěk, aby se vyhnul spravedlivému trestu. Avšak daleko neutekl. Ve středu před polednem došla do redakce zpráva, že K. H. Frank byl dopaden ve Vrapicích u Dubí na Kladně. Bezpečnostní úřady ho prozatím zajistily v budově bývalého Gestapa.

Němci odevzdávají zbraně

K obvodům Prahy od rána, kdy se ještě střílelo, kdy byli ještě vyháněni v bytech a na hřbitovech skrytí zákeřníci, započala německá branná moc a SS odváděti zbraně na místech, která jim byla přikázána. Pražanům byla poskytnuta podívaná, jaké zdaleka neočekávali. Těžké tanky, obrněná vozba, kulomety, protiletecké zbraně. Strašlivé vozy byly plně naloženy mladými muži, a často jely i nacistické ženy v přilbách.

Král Jiří VI. Našemu panu presidentovi

Londýn 8. května. Král Jiří VI. Zaslal dnes presidentu dr. Edvardu Benešovi toto poselství: S hlubokou sympatií jsme sledovali dlouhé utrpení Československa. Byli jsme šťastni, že jsme mohli poskytnout Vám a československé vládě útočiště, v němž jste mohl projevovat neochvějnou víru v konečné vítězství spravedlnosti a odkud jste mohl pomáhat lidu své země v jeho dlouhé zkoušce. Byli jsme šťastni, že českoslovenští vojáci a letci bojovali s námi v řadách spojeneckých národů.

Také český venkov bojoval proti Němcům

Sovětské tanky u Loun

Hrdinný osvobozovací boj českého lidu proti německým okupantům nevzplál dne 5. t.r.m. Jen v Praze, ale i v mnoha jiných českých městech a městečkách, i když nenabyl takového dramatického rozsahu. Na některých místech kladli Němci odpor, ale byli zlikvidováni po krátkém tvrdém boji. Bojem bylo provázeno osvobození Nové Paky, Mladé Boleslavi a Turnova. V Táboře, s nímž není telefonické spojení , v Budějovicích a v Písku národní výbory ve snaze zabránit prolévání krve českých lidí, vyjednaly s veliteli německých posádek, odmítajících se vzdát, že bude zachován klid zbraní, když se obě strany zdrží nepřátelství. Ujednání bylo dodrženo a byli to později Němci, kteří sami nabídli kapitulaci a složili zbraně. Postupně pak docházely zprávy o osvobození ostatních měst, pokud bylo v činnosti telefonické spojení. Jako svobodná se hlásila města Nový Bydžov, Pardubice, Hradec Králové, Lomnice nad Popelkou, Jilemnice, Železný Brod a Semily. V Jičíně se s Němci vyjednávalo a německé vojsko se stáhlo do kasáren s podmínkou, že obyvatelstvo zachová klid. Starosta informoval o tom pouličním rozhlasem obyvatelstvo. K bojům nedošlo, ale byly menší srážky a několik obětí.

Některá místa byla osvobozena oddíly partyzánů. Zprávy o tom přišly z Pacova a Nového Etynku.

Ke kapitulaci Plzně, o niž jsme již přinesli podrobnou zprávu, se ještě dovídáme , že německý velitel města nabídl sám Američanům kapitulaci města a že americká vojska vjela do Plzně bez odporu. Při obsazování svého sídla se německý velitel zastřelil.

Louny byly bombardovány německým letectvem ještě v úterý večer mezi 19. až 20. hodinou. Poslední zprávy z Loun hlásí, že v bezprostředním okolí města byly zjištěny silnější skupiny sovětských tanků, které patří armádám, pronikajícím do Čech z prostoru u Drážďan.

 

15. května se vzdaly poslední německé bojující jednotky v Jugoslávii.

 

Příště doplnění dalšími články z tehdejšího tisku.


Publikováno: 20. 5. 2019 Autor: Tomáš Žák Sekce: Vojenství střípky z historie