Začátky čs. vojenského letectva 2 díl

Letectví / Začátky čs. vojenského letectva 2 díl

Dva slavné pondělky v roce 1918, 28. říjen a 11. listopad, které znamenaly skončení bojů na straně rakouské resp. německé a zejména rozpad Rakousko-Uherska, byly současně počátkem nových bojů. Rozpad staré říše se zdál Polsku a Maďarsku vhodnou příležitostí k levnému rozšíření svého území na účet třetího, jímž mělo být Československo. Polákům se zdálo Slezsko příliš polské a Maďaři se nechtěli loučit se Slovenskem, majíce velké starosti o osud jeho obyvatel. Proto svými vojáky tyto kraje obsadily.

Boje na Těšínsku vedl plukovník Šnejdárek. Česko-polského utkání na Těšínsku se také účastnili čs. letci. Byla to 1. letecká setnina, kterou setník Kostrba ustavil v listopadu 1918. Uherské Hradiště, odtud setnina konala už koncem roku výzvědné lety nad západním Slovenskem, z nichž se vracela s prostřílenými letadly. Zejména výzvědný let nadporučíka Paška s pilotem Hrubínem v poslední den roku 1918 nad Bratislavou ukázal, že s Maďary bude nutno nikoli jednat, nýbrž bojovat. Současně byl rozloučením s prvním místem posádky 1. letecké setniny Brandenburg. V lednu 1919 se setnina přemístila do Hrabové u Moravské Ostravy, odkud konala výzvědné bojové lety nad polské pozice.

Už první let nad Osvědčín, který konal pilot Hrubín s velitelem setniny nadporučíkem Paškem a trval dvě hodiny, byl ve znamení prudkého ostřelování a v letadle bylo napočítáno dvacet zásahů. Stejné byly i další lety, při nichž se táž posádka odvažovala létat i jen 50 metrů nad nepřítelem, pozorovat a fotografovat nepřátelské pozice přes prudkou střelbu ze země. Každý let pochopitelně znamenal opravu jediného starého letounu, který setnina měla k dispozici. Proto výzvědných letů bylo poměrně málo. A v únoru a březnu 1919 byly stále řidší poněvadž Poláci svoji činnost omezili pro mlhavé a deštivé počasí.

Na východě státu.

V tu dobu bylo však letectva třeba na východním Slovensku, kde čs. dobrovolníci pod italským vedením bojovali proti Maďarům. Tam se tedy 1. letecká setnina přemístila. Její sídlo bylo v Košicích. Od dubna tu konali výzvědné lety polní pilot Forst s nadporučíkem Doleželem. Sem byly konečně přiděleny i další letouny, takže nepřátelských letů se mohly zúčasniti i další posádky, a to piloti Hrazdil a Dohnal a pozorovatelé poručík Skrejšovský a Weinert.

V květnu se první setnina přemístila na západní frontu, kde její úkoly vzrostly o bombardovací lety. Středem náletů bylo nádraží v Levici, kde nepřítel měl pancéřový vlak. Přesto, že Maďaři ostřelovali čs. letadla kulomety i dělostřelectvem, nepodařilo se jim ani jedno letadlo sestřelit. Kromě bombardovacích letů vykonali letci 1. setniny značné služby hlavnímu velitelství, dodávali mu přesné zprávy o pohybech nepřátelského vojska. Dne 22. června 1919 bylo zastaveno nepřátelství, letci však nepřestali pracovat, provádějí průzkumné lety nejen nad vyprazdňující se frontou, nýbrž i nad maďarským a rakouským územím, aby si ověřili, že nepřítel se opravdu nepřipravuje k nenadálému výpadu.

2. setnina

Když v dubnu odcházela 1. letecká setnina z Košic na západní Slovensko, vystřídala ji na východní frontě 2. letecká setnina, které velel nadporučík Pospíšil. Setnina měla původně být umístěna u Prešova, avšak v okolí nebylo příhodného místa pro letiště. Proto se v druhé polovině dubna usadila v Košicích. Měla dvě letadla Brandenburg, osm pilotů a sedm pozorovatelů. Za dva měsíce činnosti vykonala 37 bojových letů. Jejich výkaz ilustruje spád bojů na východní frontě, kde část domácího obyvatelstva byla zaprodána nepříteli a v jeho prospěch vyzvídala.

Letů:

výzvědných 20

bombardovacích 12

orientačních 3

bojových 1

pronásledovacích 1

Výkaz činnosti pilotů:

npor. Pospíšil 7

šik. Janhuber 13

šik. Výtržný 1

šik. Průdek 1

šik. Gabzdyl 4

čet. Šmahel 7

des. Matoušek 1

šik. Žarskij 3

Výkaz činnosti pozorovatelů:

npor. Braun 10

npor. Pašek 10

npor. Svoboda 5

npor. Navrátil 3

por. Novotný 5

por. Novák 3

kad. Janáček 1

Z těchto 37 válečných letů pouze jeden byl bez výsledku, dva se skončily havárií a dva nouzovým přistáním. Z havárií byla nejtěžší nadporučíka Svobody a šikovatele Výtržného, kteří byli sestřeleni nepřítelem. Spadli u Miškovce 23. května a oba byli těžce raněni.

Setnina Breguet

Poslední leteckou skupinou, která přišla na Slovensko, byla francouzská setnina Breguet 590. Tato eskadrila přišla do Československa s francouzskou leteckou misí 9. dubna 1919 a jejím původním úkolem bylo spolupracovat na organizaci čs. letectva. Byla umístěna na pražském letišti ve Kbelích, mužstvo ubytováno v továrně Lukeš a Hák mezi Kbely a Vysočany a letecký park se vším materiálem zřízen v blízké Vinoři. Sotvaže se eskadrila usídlila a byla schopna konstruktivní práce, dostala rozkaz přemístit se na Slovensko do Vajnor.

To bylo 5. června 1919 a 6. června setnina byla už na cestě. Z Prahy do Vajnor se letělo za vedení velitele eskadrily kapitána Lachmana (Francouze). Na Slovensku byla setnina doplněna českými důstojníky - pozorovateli. Mezi piloty byl jediný Čech, nadporučík Starý, dosud však příslušník francouzské armády, ve které od roku 1916 jako letec bojoval na severní německé frontě.

Bojovat se začalo hned 7. června. Francouzským důstojníkům se nezdálo, že nový úkol bude těžký Byli zvyklí na pravé vzdušné boje ze světové války, kdy museli překonávat nepřítele letecky vyspělého. Ale byly to technické závady, které ztížily čtrnáct dnů bojového vystoupení na Slovensku.

První akcí setniny bylo zřízení pomocných letišť, a to na Žitném ostrově ve Fölbaru a v Nitře. Na těchto letištích byl pouze pomocný a strážní personál a skladiště benzínu a pum. Příchod eskadrily Breguet 590 spadal do doby prudkých bombardovacích náletů, prováděných 1. leteckou setninou. Proto i francouzská setnina musela se vedle výzvědných letů připravit na bombardování. K tomu neměla letadla, neboť Breguety byly prosté dvousedadlové letouny. Situace se zkomplikovala i tím, že držáky pum, které setnina měla sebou, se nehodily k pumám rakouského původu.

 

 

Proto si musela posádka pumy nakládat do letadla a to pod sedadlo pozorovatele, který současně byl bombardérem. Na nohy a posazení se už nemyslelo. Nebyl-li v takové situaci úkol pilota lehký -musel startovat velmi lehce a opatrně a ve vzduchu s letadlem velmi jemně zacházet -byl úkol bombardéra těžký v pravém smyslu slova. Vždyť musel každou pumu vážící 13-20 kg, vyzdvihnout z podlahy, odjistit, vyzdvihnout přes bort (okraj trupu letadla, dosahující výše ramen sedícího muže), zamířit a svrhnout. Za těchto těžkých okolností se zejména vyznamenali čeští letci a to nadporučík

Starý – poručík Hamšík

Starý s pozorovatelem poručíkem Hamšíkem. Dostalo se jim i zvláštní pochvaly velitele bojující armády na Slovensku, generála Pellé, a to za bombardování obrněného vlaku na trati Nové Zámky -Parkaň Nana -Levice. To bylo tak: výzvědné letadlo přineslo zprávu, že ve stanici Parkaň Nana se shromažďuje nepřátelské vojsko pod ochranou obrněného vlaku.

Ihned přišel rozkaz bombardováním nádraží zamezit odjezdu vlaků, nebo je stihnout na trati. K vykonání rozkazu byla vyslána posádka Starý -Hamšík. Obrněný vlak našli ještě ve stanici, která byla před náletem chráněna kulomety a děly. Přesto se Starý snesl až na 250 metrů. Bombardér Hamšík svrhl první pumu. Ta však dopadla daleko vedle, takže na nádraží o ní ani nevěděli. Avšak při druhém náletu a při druhé pumě bylo po připravované akci nepřítele. Puma zasáhla vlak, připravený pro vojsko, rozmetala koleje nádraží a zatarasila obrněnému vlaku výjezd. Kromě toho bombardování způsobilo nejen na nádraží, ale i ve městě značnou paniku, takže čs. pěchota, už připravená, neměla s dobytím města mnoho práce.

Staré a technicky daným úkolům nevyhovující stroje způsobily letcům mnoho těžkých chvil ve vzduchu a proto jejich výkony jsou tím více hodné uznání a obdivu. Obrázek z jednoho letu členů setniny Breguet ilustruje práci letců na Slovensku. Jestliže přes to ze všech letů tří setnin pouze jeden se skončil sestřelením od nepřítele a těžkým zraněním posádky, je to jen důkaz obratnosti a chladnokrevnosti letců, jejichž velitelé často zoufali nad letadlovým materiálem na nějž byly kladeny velitelstvím úkoly, proveditelné jen s velkým sebezapřením a osobní odvahou.

Tedy: dvojice Starý -Hamšík dostala úkol bombardovat Levici. Pět pum v letadle stačilo, aby poručík Hamšík si musel složit své dlouhé nohy až po bradu, při čemž každý pohyb znamenal do něčeho vrazit kolenem. A to se mu stalo osudným při shazování druhé pumy. Poněvadž letadlo Breguet mělo jako každý dvojmístný letoun dvoje řízení, dotkl se Hamšík kolenem vypínací páčky magnetů, přehodil ji o jeden stupeň a motor se rázem roztřásl a rozprskal, neboť ze čtyř magnetů zůstal v činnosti jen jeden.

Ovšem pilot Starý, klidně kroužící nad nepřítelem, nemohl přijít na příčinu. Zkoušel všechny možnosti, jak přivést motor k normální činnosti, ale marně. Na návrat domů nebylo pomyšlení. Na to byli letci příliš nízko. Proto se pilot snažil dostat aspoň z dosahu nepřítele. Hamšík, vida nebezpečí, rychle vyházel zbylé tři bomby a odevzdal se do rukou osudu a pilota. Letadlo nezadržitelně klesalo. Výškoměr ukazoval 200 metrů, 180, 150, 130, 120, už byl na stovce, když nadporučík Starý si všiml páčky magnetu. Byla posunuta o jeden stupeň. Jeden hmat a motor se rozburácel. Letci byli vysvobozeni před nouzovým přistáním, které v blízkosti nepřítele znamenalo zničit letadlo.

Letecký park eskadrily Breguet, který se původně usídlil ve Vinoři, následoval setninu na Slovensko a byl pod vedením kapitána Mayera v Nitře. Když 22. června 1919 skončily boje. Francouzi už na Slovensku zůstali a organizovali západní část čs. letectva. Kapitán Lachman se stal zemským leteckým velitelem, spolupracuje ovšem s českými důstojníky, a to s kapitánem Starým a Ellnerem.

Nepřátelství Maďarů, byť se nemohlo projevovat vojenskými výpady, přece jen neochablo. Vybíjelo se chytáním čs. občanů na hranicích a jejich vězněním pod záminkou trestání vyzvědačů. Nebyli to jen Češi, nýbrž i Maďaři ze Slovenska, kteří okusili tehdejší maďarskou spravedlnost a pobyt v žalářích.

 

Zdroj: kniha Naše křídla, kapitola Dějiny česko-slovenského letectví, autor Adam Jist Fotografie tamtéž.


Publikováno: 6. 4. 2019 Autor: Tomáš Žák Sekce: Letectví