větroň Praha I a II Delfín

Letadla / větroň Praha I a II Delfín

Větroň Praha vznikal v letech 1931 až 1932 v dílně plachtařského odboru Masarykovy letecké ligy Praze Hrdlořezích. Jeho konstruktérem byl Ing. Jaroslav Šlechta. Zálet nového větroně se uskutečnil 18. června 1932 v Hrdlořezích, tehdejší okraj Prahy. Jménem Praha ho pokřtil divizní generál Jindřich Lev Hanák. Zde uskutečnil první lety (rovný let, let se zatáčkou).

Praha I je hornokřídlý jednoplošník. Trup zhotovený ze smrkových podélníků, potažených tenkou překližkou. Dvoudílná polosamonosná křídla vyztužovaly dva páry krátkých vzpěr z ocelových profilovaných trubek. Křídla a jednoduché ocasní plochy pokrývalo plátno. Přistávací jasanová lyže byla odpružena gumovými špalíky.

20. listopadu 1932 s nim na Rané létal Ing. L. Elsnic létal 1 hodinu a 4 minuty 30 vteřin. Větroň Praha byl převážně využíván k výcviku plachtařů. O rok později, přesně 1. prosince 1933 s ním Sláva Rodovský opět na Rané zalétl 3 hodiny a 4 minuty (o tomto letu si můžete přečíst v Vzduchoplavci, aviatici, létání a zde v článku Vítězslav Rodovský)

Díky tomu, že se výkresy prodávaly, začal se větroň Praha I stavět v Kutné Hoře, Rakovníku, Železném Brodě a Mladé Boleslavi.

Na dvou fotografiích vidíte větroň Praha I, pojmenovaný Otta. Ten byl manželkou továrníka Ing. Františka Otty, který podporoval stavbu tohoto větroně, pokřtěn 3. dubna 1935 v Rakovníku.

Praha I, v NTM pochází z Mladé Boleslavi. Byl postaven ve zdejší průmyslové škole a létali na něm zdejší žáci. Za protektorátu byl uschován a po osvobození s ním zdejší plachtaři provedli několik vzletů. V roce 1948 byl větroň předán do NTM.

Rozpětí: 12 m.

Délka: 6 m.

Nosná plocha 14 m².

Prázdná hmotnost: 120 kg.

Maximální hmotnost letová: 190 kg.

 

Praha II

V průběhu let 1933 až 1934 postavil plachtařský odbor MLL v Praze, v dílnách na Maninách zlepšenou variantu větroně Praha I. Větroň měl zvětšené rozpětí, eliptické ukončení křídla a o metr delší trup, který měl v přední části devítiúhelníkový průřez.

V II. soutěži plachtařů MLL na Rané v roce 1935 s nim Antonín Půrok obsadil 3 místo v celkové klasifikaci a zároveň 3. místo za celkově nalétanou dobu 21 hodin a 23 minut. V letu na čas nalétal 10 hodin a 21 minut, což mu vyneslo 2 místo.

26. června 1938 s nim Marie Zadinová letem dlouhým 5 hodin a 11 minut dosáhla našeho ženského rekordu v letu na čas.

Rozpětí: 14 m.

Délka: 6,60 m.

Nosná plocha: 16 m².

Prázdná hmotnost: 135 kg.

Maximální hmotnost: 205 kg.

 

Zdroje: Vývoj bezmotorových letadel v ČSR Letectví +kosmonautika a rozhovory s K. Kuklíkem a dalšími.

Fotografie: autor a jeho sbírka, sbírka fotografií K. Kuklíka, L. Hodana, Vejvody.


Publikováno: 20. 2. 2019 Autor: Tomáš Žák Sekce: Letadla

Fotoalbum