Fokker E.III

Letadla / Fokker E.III

U zrodu této úspěšné stíhačky z roku 1915 stál Fokkerův šéfkonstruktér Martin Kreuzer.

Jeho předchůdcem byl Fokker M 5 K. Ten byl v květnu 1914 předváděn v Johannistalu. Následovala objednávka a do německého letectva byl zařazen pod označením M 5. Jednalo se o lehký průzkumný letoun.

Po té co se Němcům podařilo ukořistit letoun Morane-Saulnier L, s kterým nouzově přistál Roland Garros na německé straně fronty. Jeho Moran-Saulnier měl na vrtuli deflektory, neboli „klínky/sekačky“, které odrážely střely stranou od vrtule. Německé velení nechalo ukořistěné letadlo prohlédnou výrobci letadel s tím, že požadují vybavit svá letadla deflektory na vrtuli. Na to se A. Fokker vyjádřil, že má připravený synchronizátor pro střelbu okruhem vrtule. Kdy se závěr kulometu zablokoval v okamžiku, kdy list vrtule byl v dráze střely.

Na letoun M 5 umístil kulomet Parabelum LMG 14 se synchronizátorem. Tento letoun byl předváděn německému velení i pilotům na frontě.

Z letounu M 5 vycházela konstrukce Fokkeru E. I. Ten byl poháněn sedmiválcovým rotačním motorem Oberrursel U O, o výkonu 59 kW. Nad přední částí trupu byl umístěn synchronizovaný kulomet Parabellum LMG 14 ráže 7,92mm. Fokker E. II dostal silnější devítiválcový rotační motor Oberrursel U I, o výkonu 75 kW.

Fokker E. III měl upravený trup. Pohonnou jednotkou zůstal Oberrursel U I. Zvětšila se spádová palivová nádrž a přidala se přídavná nádrž. Objem paliva 81 litrů. Kulomett Parabellum LMG 14, byl průběžně nahrazován synchronizovaným kulometem Spandau LMG 08/15 ráže 7,92 mm. Některá letadla Fokker E. II byla přestavena na verzi E. III.

V roce 1916 byla změněna pohonná jednotka za devítiválcový rotační motor Goebel Goe I., o výkonu 74 kW. Dalším motorem, který byl použit je Siemens Sh. I o vkonu 66 kW. Jeho výkon se podařilo postupně zvýšit na 85 kW.

Celkem bylo vyrobeno asi 294 letadel Fokker E.III. Do tohoto počtu jsou zahrnuta letadla Fokker E.II., která byla přestavena na verzi E.III. Jednalo se asi o 49 kusů. Celkem bylo vyrobeno 415 letadel všech typů.

Na obloze západní fronty se první Fokker E. I objevil v červnu 1915. Od srpna na frontě létali Fokkery E. II a E.III. Při jejich nasazení získalo německé letectvo jasnou převahu ve vzduchu. Spojenci používané Morane-Saulnier L a BE 2. se jim nemohly vyrovnat.

Hlavním úkolem pilotů Fokkerů byla ochrana pozorovacích letadel, provádějících letecký průzkum nad bojištěm. Letecký polní oddíl dostal jedno až dvě letadla, která doplňovala ostatní pozorovací letadla. Vedle ochrany pozorovacích letadel, piloti Fokkerů vyhledávali samostatně souboje se spojeneckými stíhači.

Spojenecké letectvo nařídilo doprovod/ochranu pozorovacího letadla třemi stíhacími letadly v sevřené formaci. Na to německé letectvo reagovalo vytvořením první stíhací jednotky KEK -Kampfeinsitzer Kommando (vznikla 11.1.1916 ve Vaux, Francie).

Fokker E.III byl také ve výzbroji Marine Flieger Abteilung. Ta tyto letadla nasadila na východní frontě.

Jasná dominance Fokkerů E. III začala pomalu končit. V lednu 1916 se na válečném nebi objevil Nieport 11 a brzy následovala další spojenecká stíhací letadla. Od poloviny roku 1916 Fokkery svoji činnost na západním bojišti skončily a část se jich přesunula do Turecka a Palestiny. Začátkem roku 1917, byl Fokker E. III používán k výcviku pilotů.

Od února 1916 přicházely Fokkry E.III do výzbroje Rakousko-uherského letectva. Jednalo se o 12 letadel. Turecku bylo dodáno 22 letadel. Tři letadla byla dodána do Bulharska.

 

Fokker E. III.

Jednalo se o středoplošník smíšené konstrukce. Příhradová konstrukce trupu ze svařených ocelových trubek, vyztužena dráty. Kapota motoru a přední části trupu z duralových plechů, Samotný trup, křídla i ocasní plochy potaženy plátnem. Křídla byla celodřevěné konstrukce, vyztužené ocelovými lany ukotvenými na kozlíku nad trupem a na podvozku. Konce křídel se stáčela přes ocelová lana spojená s řídící pákou. Podvozek svařen z ocelových trubek.

Rozpětí: 9,52 m

Délka:7,20 m

Výška 2,40 m

Prázdná hmotnost:399 kg

Vzletová hmotnost:610 kg

Maximální rychlost:140 km/h

Cestovní rychlost: 120 km/h

Dostup: 3500 m


Publikováno: 30. 6. 2018 Autor: Tomáš Žák Sekce: Letadla

Fotoalbum