První operační let 311 čs. bombardovací perutě, F. Taiber, J. Ocelka

Hrdinové oblohy / První operační let 311 čs. bombardovací perutě, F. Taiber, J. Ocelka

Fotografie v úvodu: Osádky 311 Sqdn East Wretham na jaře 1940.

Po ustanovení 311. čs. bombardovací perutě 2. srpna 1940, se rozeběhl intenzivní letecký výcvik v Honingtonu. Po jeho skončení měla peruť jednu operační letku a dvě výcvikové letky. To představovalo kolem 150 příslušníků létajícího personálu, s přibližně 300 příslušníky pozemního personálu. První operační osádky vybíral britský velitel perutě W/Cdr Griffith spolu s československým velitelem W/Cdr Karlem Tomanem Marešem. Byly vybrány tři osádky.

První osádka Wellingtonu Mk IA „KX-R“ piloti Sgt Taiber, F/Lt Ocelka. Dále ji tvořili P/O Hnátek, Sgt Korotvička, P/O Úlehla a Sgt Janšta.

Druhé osádce Wellingtonu Mk IA „KX-U“ velel S/Ldr Schejbal, druhý pilot Sgt Hrnčíř. Dále ji tvořili P/O Fikerle, Sgt Mareš, P/O Šimon a Sgt Kovařík.

Třetí osádce Wellingtonu Mk IA „KX-C“ velel Sgt Korda, druhý pilot Sgt Bala. Dále ji tvořili P/O Cígler, Sgt Slánský, Sgt Jakš a Sgt Čtvrtlík.

10. září 1940 v operačním sále perutě před zmíněnými osádkami zazněl rozkaz: Bombardovat seřaďovací nádraží v Bruselu. Svržení pum mělo být provedeno z výšky 10 000 stop. Svržení pum pod touto výškou bylo zakázáno. Bruselské seřaďovací nádraží bylo vybráno pro soustředění vojenského materiálu na připravovanou invazi do Británie. Náhradním cílem bylo letiště v Bruselu.

První odstartovala v 19.55 hodin osádka dvou zkušených pilotů-velitelů Sgt Taiberta a F/Lt. Ocelky. Počasí nad cílem bylo špatné, nad pevninou byly v nízké výšce mraky, které znesnadňovaly nalezení a zaměření cíle. Piloti se rozhodli s přihlédnutím k tomu, že šlo o první bojový let 311. čs. bombardovací perutě a chtěli ho úspěšně provést, sestoupit pod stanovenou výšku pro svržení pum. Prolétli mraky a nalezli cíl. Několikrát ho přelétli za protiletadlové palby. Z výšky 250 metrů byly svrženy pumy, které zasáhly cíl.

Druhá osádka S/Ldr Schejbala vzlétla v 20.00 hodin. Během svého letu S/Ldr Schejbal postupoval stejně jako první osádka a úspěšně zasáhla cíl.

Poslední osádka Sgt Kordy odstartovala v 20.05 hodin. „Podle rozkazu jsem sestoupil na 3000 metrů, stále jsme však byli v mracích. Sestupoval jsem tedy stále níž, ale v tisících metrech jsem si znovu uvědomil rozkaz, a tak jsem přitáhl kormidlo, dal plyn a stoupal na stanovenou výškovou hranici....

….A shazovat pumy bez viditelnosti na cíl se rozhodně nesmělo. Obrátil jsem tedy letadlo, nařídil navigátorovi oznámit kurs na domácí základnu a mířil s plnou zátěží domů.

Naše letadlo bylo prvé, které přistálo. Všechno co mělo na letišti a kolem něho nohy, se seběhlo, aby nás přivítalo. Ale vystoupení osádky z letadla nebylo radostné. Šest zmoklých slepic. A se mnou nikdo z osádky nemluvil. Mechanikům, zbrojířům, všemu leteckému personálu, který se seběhl, náš smuteční pochod neušel. Vysvětlení podal zbrojíř, který otevřel pumovnici. „Vždyť přivezli celý náklad zpátky“. Zavalila mě lavina otázek.....

W/Cdr Grffith „Blahopřeji všem příslušníkům 311. peruti k jejich práci a k houževnatému úsilí. Část jednotky mohla být vyslána na bojový úkol po 43 dnech od založení peruti. Tento úspěch je výsledkem poctivé práce a nepochybuji o tom, že další úspěchy budou následovat. Věřím, že vzornou spoluprací všeho personálu dosáhneme toho, aby i celá peruť zasáhla brzy úspěšně do boje.

Daily Mail 11. září 1940. „Nedávný bombardovací nálet RAF na seřazovací nádraží v Bruselu byl proveden s mimořádnou přesností a odvahou. Osádky prolétly mraky nízko nad zem, přímo do prudké protiletadlové palby a chladnokrevně až i čtyřikráte přelétávaly cíl, aby zaměření bylo co nejpřesnější. Tato peruť měla dobrý důvod, aby provedla svůj úkol co nejúspěšněji, byla to československá peruť RAF, které byla poprvé dána možnost útoku na Německo. Po 43 dnech výcviku českoslovenští letci chtěli této příležitosti co nejlépe využít. A využili.“

 

F/Lt František Taiber se narodil 18. listopadu 1908 v Bartošovicích, okres Žamberk. Jeho matka Anna byla Češka a otec František byl Německé národnosti. Vyučil se strojním zámečníkem.

V letech 1927 až 1929 absolvoval Školu leteckého dorostu v Prostějově. V roce 1931 byl zařazen do stíhacího výcviku, který absolvoval v Chebu. V roce 1935 byl zařazen do stíhacího výcviku v Chebu.

V letech 1933 až 1937 létal jako zkušební pilot ve vojenském technickém ústavu v Praze. Od 15. května 1937 až do mobilizace pracuje jako pilot u Československých státních aerolinií.

Po obsazení československé republiky odchází přes Polsko do Francie. Zde 17. 9. 1939 vstupuje do cizinecké legie. Z ní odchází do B.A. Chateaurouz. Působí jako instruktor leteckého výcviku. Později je přemístěn do Pau. Do Anglie odplouvá z Bordeauz ve skupině mjr. Hesse 23.7.1940.

23.7.1940 je přijat do RAF VR v Cosfordu. O šest dní později je povýšen do hodnosti Sergeant. A zařazen k 311. čs. bombardovací peruti. Začíná s ní operačně létat. Za svoji úspěšnou operační činnost je povýšen do hodnosti Pilot Officer a 25.8.1942 je mu udělen čs. válečný kříž 1939. Projevuje se u něj nemoc a 20.9.1942 je přemístěn do St. Talbeny. O měsíc později je mu udělen druhý čs. válečný kříž 1939.

5.5.1943 se v hodnosti Flight Lieutenant vrací na dva měsíce k 311. čs. bombardovací peruti. Během svého působení u perutě létá jako velitel a instruktor v její výcvikové letce. 27.7. 1944 odchází k dopravní 24. Sqdn. Od 30.4.1945 létá u dopravní 147. Sqdn. Létal mimo jiné na blízkém východě i do Indie.

Po svém návratu do vlasti létal u Letecké dopravní skupiny v Ruzyni. Z té se stal 1. dopravní letecký pluk na letišti ve Kbelích. Začátkem roku 1949 se stal jeho velitelem. V roce 1950 byl odvolán z funkce velitele a následoval zákaz létání s propuštěním z armády. Pracoval až do důchodu jako asfaltér.

V roce 1964 byl rehabilitován a povýšen do hodnosti podplukovníka v záloze. 29.5.1991 je in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka. Plk.František Taiber zemřel 24. prosince 1973.

Byl nositelem dvou Československých válečných křížů 1939, dvou medailí Za chrabrost před nepřítelem, medaile Star 1939-1943, Československé vojenské medaile za zásluhy I. stupně a dalších.

 

W/Cdr Josef Ocelka se narodil 12.3.1908, Lipník nad Bečvou -Nový Dvůr. Po maturitě na státní reálce nastoupil do ŠDPZ v Opavě, kterou absolvoval v letech 1921 až 1929. Poté nastoupil do Vojenské akademie v Hranicích. Vyřazen byl 26.7.1931 v hodnosti poručíka pěchoty.

Byl zařazen k 5. horskému praporu v Rožumberku. 15.9.1933 nastupuje k 2. polnímu pluku. Zastává funkce velitele čety, roty. Byl hodnocen jako nadprůměrný. Vynikal ve sportu. 6.11.1934 až 30.9.1935 absolvoval kurs leteckých pozorovatelů v Chebu. Zažádal si o přeložení k letectvu a 15.1.1937 mu bylo vyhověno.

Nastoupil k leteckému pluku 1 T. G. Masaryka, k 4 pozorovací letce. Od 30.9.1937 sloužil u leteckého pluku 5. V roce 1937absolvoval kurs létání v noci pro pozorovatele. V období mobilizace souží u 83. těžké bombardovací letky vyzbrojené Blochy MB-200. Zde zastával funkci pobočníka II/5 perutě. Na přelomu roku 1938-9 absolvoval základní a bojový výcvik pilota vícemístných letounů.

1.7.1939 opouští protektorát a přes Polsko přichází do Francie. Po vypuknutí války prochází leteckým výcvikem v Tours a v lednu 1940 je zařazen do stíhacího výcviku v Châteauroux. V dubnu nastupuje výcvik pilota bitevních letadel. 1.5.1940 je povýšen do hodnosti kapitána.

Z Francie odplouvá do Anglie. Vstupuje do RAF VR v hodnosti Pilot Officer. Začíná operačně létat a postupně se vypracoval na velitele B letky (17.1.1941) v hodnosti Squadron Leader.

Během svých operačních letů nalétával do místa, kde explodoval šrapnel protiletadlového dělostřelectva. Byl přesvědčen, že tam podruhé protiletadlový šrapnel nebude vystřelen. Za protiletadlové palby nalétával na cíl několikrát, tak aby byl cíl co nejpřesněji zasažen. U perutě nalétal nejvíc operačních hodin. Za dosažené výsledky mu bylo uděleno DFC, čtyři Československé válečné kříže 1939,Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem. Československá medaile Za zásluhy I. stupně a další.

3.7.1941 se stává velitelem 311. čs. bombardovací perutě. Velel jí do 24.4.1942. Poslední operační let vykonal v noci z 9. na 10.1.1942. Cílem byl přístav Brest. Wing Commander Josef Ocelka zahynul 21.7.1942 v Brize Norton.


Publikováno: 26. 8. 2019 Autor: Tomáš Žák Sekce: Hrdinové oblohy, Letectví